Když velký muž táhnul Em po chodbě do nejtemnějších zákoutí akademie, tak se jí honily hlavou myšlenky typu. ,,Co se to děje? Kam mě to táhnou? Fakt tam budu sama?'' říkala si v hlavě. Když přišli k velkým dveřím tak se Em udivila že tam není sama. Byla tam dívka, která byla skoro stejně velká jako Em, vlasy měla do půl zad a byla stejně vystrašená jako ona. Házeli po sobě vystrašená očka, když se najednou sami otevřeli dveře. V místnosti byli všelijaké meče, luky a šípy, palice, nože atd. Em se koukla na vystrašenou dívku a ta se koukla na ní. V hlavě Em prosvitlo. ,,To z nás budou dělat gladiátorky či co?'' pomyslela si. A myslím že tím pohledem na to samé pomyslela daná dívka. Po asi 2 minutách vyšel z místnosti muž a žena. Byli namakaní a měli na sobě kožené oblečení a za zády se jim tyčily meče. Em zhluboka polkla.
,,No nazdar, doneslo se k nám že tu máme nějaké dívky se zvláštníma schopnostma. Tak jsme ukecali ředitelku ať vás přidělí nám. Jsem Korty a tohle je Tory, jsme dvojčata a budeme vás trénovat. Snad si sedneme do oka a nebudete dělat potíže jako ty před vámi, ale ty už to netrápí. Ty už si tancují v peklíčku. Stačilo, jde se trénovat.'' řekl celkem přívětivým hlasem Korty. ,,Já jsem Tory jak už jednou říkal Korty a budu vás mít na první část výcviku. Na psychický. Bratr na fyzický. '' řekla Tory.
Dívky jenom stáli a koukali na ně. ,,No ták, něco řekněte nebo tady budeme jenom mlčet? Nás se bát nemusíte, my jsme si prošli tím samým čím si ''doufám'' projdete vy.'' řekla Tory. ,,Ehm…já jsem Emílie, ale říkejte mi prosím Em.'' řekla nesměle Em. ,, No, já jsem Krystina, ale říkejte mi prosím Krys.'' řekla doteď neznámá dívka. ,,No to bude.'' pošeptal Korty Kotě. ,, Prosím?'' přestala se Em bát. ,,No vidíš že to jde!'' usmíval se Korty.